V úterý 10. února 2026 proběhla na naší škole společná hodina ruského jazyka s italskými studenty. Tito studenti přijeli do České republiky z města Lido di Camaiore (region Toskánsko). Studují na jazykovém lyceu - https://liceochinimichelangelo.edu.it/.
S touto školou jsme již dříve realizovali online hodiny, tentokrát jsme však měli možnost setkat se osobně. Hodina začala přivítáním a slavnostním podpisem dohody o partnerství mezi našimi školami. Paní ředitelka předala našim italským hostům drobné dárky.
Poté čeští a italští studenti vytvořili dvojice a jejich úkolem bylo najít něco, co je spojuje. Ukázalo se, že máme mnoho společného v různých oblastech – v hudbě, sportu, zájmech, filmu a dalších tématech. Celá komunikace probíhala v ruském jazyce.
Následně každá země představila svou zemi, své město i svou školu. Dozvěděli jsme se více o struktuře školy italských studentů i o předmětech, které studují. Překvapilo nás, že jejich škola se nachází nedaleko moře a hodiny tělesné výchovy probíhají na pláži. Velmi nás zaujalo také video o karnevalu, který se právě v této době koná v jejich regionu.
Na závěr hodiny jsme se navzájem naučili základní fráze v jazycích našich zemí.
Tato hodina byla pro studenty velmi přínosná. Měli příležitost komunikovat v ruském jazyce se zahraničními vrstevníky, kteří se stejně jako oni učí cizí jazyk. Setkání jim pomohlo překonat ostych z mluvení, posílilo jejich sebevědomí a motivovalo je k dalšímu studiu. Zároveň si procvičili prezentační dovednosti, schopnost spolupráce a rozšířili své mezikulturní obzory.
Ve středu 8. listopadu 2023 měla třída 2.A na hodině ruštiny pokračování hry „Pojďme se navzájem poznat“. Naším spoluhráčem byla Střední škola Dona Giuseppe Fogazzara z Itálie, z města Vicenza. Web školy - https://www.fogazzaro.edu.it/
Cílem hry je odhadnout stát, ve kterém se škola nachází. Žáci se mohli ptát v ruštině jen tak, aby se na dotaz mohlo odpovědět ANO nebo NE. V této hře jsme našeho spoluhráče odhadli, ale bylo to velmi obtížné. Mysleli jsme si, že je to buď Portugalsko nebo Španělsko. Proto jsme museli pokládat doplňující otázky. Pro spoluhráče byla naše země též těžká na odhadnutí. Mysleli si, že jsme ze Slovenska. Kladli nám hodně zajímavých dotazů, ale jeden nás překvapil nejvíce. A to, zda máme v naší zemi pěkné slečny. Samozřejmě, že jsme odpověděli ANO.
Na konci hry jsme se navzájem naučili pozdravy v našich jazycích a domluvili se na společných hodinách ruštiny v budoucnu.
